Co právě pletu ? Briošky.

Slovo „brioche“ mi zní jako ruské pečivo, nicméně je to způsob pletení a vzorování dvou a vícebarevných pletenin.¨

Základem je tzv. „chytový“ vzor, který je ale pletený dvoubarevně a navíc je nutné ho plést na kulatých jehlicích, protože ne vždy je možné plést stále tam a zpátky. Občas pleteme zleva doprava jednou barvou a pak hned zase zleva doprava druhou barvou, což by klasické jehlice neumožňovaly.

Koupila jsem si knížku, je v ní podrobně popsané jak na to a spousta rozkreslených vzorů. Vím, že je určitě nikdy neupletu, protože se moc k pletení nedostanu, rodina je horkokrevná a svetry nechce nosit. Lákalo mě to vyzkoušet, a tak jsem v duchu přísloví, že kovářova kobyla chodí bosa-pardon- nemá dodnes vlastní pořádný svetr, napředla z merina antracit 18 mic tmavě šedou přízi a z falklandského rouna 19,5 mic bílou jednoskanou přízi. Na malém vzorku jsem si vyzkoušela jak na to, nahodila předpokládané potřebné množství očí a pustila se do pletení.

Začala jsem plést záda.  Dvoubarevné pletení jde snadno, upletla jsem jednoduchým střídáním barev první část. Pořád sbírala odvahu začít vzorovat, nakonec jsem zvolila začátek vzoru uprostřed zad a dost mě povzbudilo, že to už začíná být po pár řadách vidět. Plánuji, že za pár řad začnu po stranách vzorovat další dva pásy. Až dopletu záda, měla bych mít vzorování tak zažité, že si troufnu na předním díle na složitější vzor.