Seriál o předení na pokračování, 1. Obecně o přízích

uvodni

Seriál o předení
1. Obecně o přízích

1.1 Co můžeme spřádat

Pro předení můžeme použít téměř jakákoli vlákna, pokud budou dostatečně dlouhá, tedy alespoň 5 centimetrů, dostatečně pevná, aby se během předení netrhala, a pokud nám nepoškodí prsty nebo kolovrátek.

Kromě nejčastěji spřádané vlny jsou to další živočišná vlákna jako lama, velbloud, angora, hedvábí, kašmír, z rostlinných pak len, konopí, ramie. V současnosti jsou k dispozici další vlákna, která naši předci neznali, a to proteinová a syntetická. K nim se řadí soja, mléčný protein, ingeo, trilobaly, fake vlákna kašmíru, angory a mohéru a mnohé další. Lze spřádat i méně obvyklé materiály jako je psí srst, proužky papíru, látky, plastů, rostlinných částí, krejčovské nitě.

1.2 Jeden nebo více pramenů

Jednoduchá příze je tvořena jedním stočeným pramenem vláken. Může mít buď víceméně stejnou tloušťku, vzhledem k charakteru ruční práce je ale vždy trochu nepravidelná, nebo může být upředena s výrazně proměnlivou tloušťkou (tzv. thin and thick efekt[J1] ), případně doplněná nopky a podobnými efekty.

Dvou nebo vícepramenná příze je tvořena seskáním několika upředených pramenů. Bývá většinou silnější než příze jednoduchá, podle typu předení a skaní může být také nadýchanější než příze jednoduchá.

Z hlediska použití mezi nimi není zásadní rozdíl, moje zkušenost je, že jednopramenná příze je sice trochu choulostivější na pletení, když nemá moc velký zákrut, může se snadno trhat, na druhé straně je úplet kompaktnější a lehčí. Příze se snadno napojuje jednoduchým splstěním konců k sobě, 

nebo tzv. „russian join“ způsobem a napojení je viditelné méně než svázáním uzlem. Dvoupramenná a vícepramenná příze bývá silnější a proto se více hodí na těžší úplety a copánkové vzory.

1.3 Woolen a worsted předení

Další vlastnost příze, která ovlivní konečný vzhled výrobku je způsob, jakým byla předená. Odpovídající výraz v češtině neznám, takže budu při popisu těch nejznámějších technik používat anglické termíny „woolen“ a „worsted“. Ať už jde o ručně předené příze nebo příze předené strojově, má technika předení vliv na její konečný vzhled a na její použití.

Příze předená technikou „worsted“ je pevnější, hladší a není tolik chlupatá, bývá těžší, protože mezi vlákny nezůstal prostor pro vzduch. Vlákna jsou souběžně srovnaná, ideální pro techniku „worsted“ je česanec rouna v pramenu (anglické „tops“). „Woolen“ technikou získáme přízi lehčí, nadýchanější, matnější, vlákna nejsou rovnoběžná, ale různě se kříží. Pro takové předení se nehodí běžný česanec, ale rouno připravené na bubnové česačce nebo kartáčích.

Oba druhy přízí mají své výhody. Příze „worsted“ oceníte při pletení copánkovými a strukturálními vzory, budou výraznější, u krajkových vzorů bude dírkový vzor zřetelnější. Výrobek bude mít menší tendenci žmolkovat, protože během česání rouna se odstranila většina krátkých vláken, ze kterých se později tvoří žmolky, příze je celkově odolnější. Taková je ideální pro ponožky, které musí dost vydržet.

Příze „woolen“ mají měkčí vzhled, chloupky rozostří kontury, to z nich dělá perfektní volbu pro teplejší oblečení nebo pro vícebarevné pletení, jako jsou např. norské vzory, protože se jednotlivé barvy snáze propojí a vytvoří kompaktnější vzhled.

1.4 Pravidelná a nepravidelná příze

Pravidelnou přízí se rozumí příze, která je stejně silná a má stejně pravidelný zákrut. Toto pravidlo rádi porušíme, když předeme nopkovou přízi, která je místy silnější, místy slabší.

Pokračování příště…

Comments are closed.